Září 2013

Abstraktní kocour a pohádka o dubových dveřích

17. září 2013 v 21:49 | Zlatka |  Fotografie
Tak jo. Není to úplně abstraktní. A ty dveře dole nejsou dubové... čert ví, z čeho jsou :D. Vlastně vůbec nejde o ty dveře, ale o Bagulku. Pohled na ni mi připomněl pohádku o Dubových dvěří, překvapilo mě, že na internetu o pohádce není žádná zmínka a já si ji taky už moc nepamatuju. Musela bych najít tu knížku na půdě, ale to je teď večer nemožné, protože je tam zima, špína a není tam zavedené světlo. :D Ale moment. To jsem zase odbočila ke dveřím, takže o ty dveře jde. :D Nene nejde.


Mám za sebou "super" den. Ráno jsem zaspala. A protože Zlatušce ze Zbytků samozřejmě nic nejede - nebo nejede nic, co by ji dostalo včas alespoň na tu druhou hodinu -, tak se rozhodla, že půjde ty čtyři kilometry pěšky. V půli cesty začalo lít jak z konve a foukat. Co z toho vyplývá? Deštník byl k ničemu. Když jsem konečně došla do školy, byla jsem promrzlá a mokrá až na kost. A nasraná, samozřejmě. Takže jsem Vojtovi dala čip na obědy, otočila se a šla zase ty čtyři kilometry zpátky. Domu jsem dorazila ještě více promrzlá, mokrá a nasraná. Zlepšila mi náladu právě jenom Baguška. Tedy až po tom, co mi mokrá a špinavá skočila do postele. Ale pak se plazila a klaněla se naprosto ukázkově. :D A samozřejmě pacinkovala a pusinkovala... ale před tím, než se mi provalila domů, jsem ji fotila u těch dvěří, protože tak na ni často koukám jenom přes škvírku (nerada od ni odcházím a ona má vždycky takový výraz...), tak jsem se rozhodla ji takhle konečně zdokumentovat, jenže ta trubka se za těmi dveřmi pořád vrtěla a tohle je nakonec jediná použitelná fotka. A abyste rozuměli, tak Bagi hypnotizovala kliku, protože nepochopila, že ty dveře jsou už otevřené. No, nakonec skočila a zapřela se do nich tlapkami, a tak víte, jak se mi Bagi dostala do postele... je to totiž většinou první místo, kam ta mrška běží :)