Komplex z ubíhajících se let

7. srpna 2011 v 23:34 | Zlatka |  deníček
scan ruky :D
Když jsem poprvé četla Nový Měsíc (tj. v roce 2006, kdy mi bylo 11 let), připadalo mi směšné, že se Bella trápí kvůli svému věku, že nechce být starší než Edward (i když ve skutečnosti je Edward starší o 86 let) a že kvůli toho měla i noční můru. Slavila své osmnácté narozeniny, měla celý život před sebou a ona se před zrcadlem zabývala hledáním vrásek.
Samozřejmě, Bella je fiktivní postava... Ale tenhle jeji komplex začínám chápat.

9. srpna mi bude 16 let, ale oslavila jsem je s rodinou už dnes, ale komplex z věku mám už někdy od květa. Šestnáct let samozřejmě není žádný věk, stará budu, až mi bude tak šedesát (pokud se toho dožiju) a ani tehdy nemusím být tak stará, protože si myslím, že jde hlavně o to, jak se člověk cití a kolik elánu do života ještě má. Takže ne, nestojím u zrcadla a nehledám vrásky ani šediny, nedělám si starosti z toho, že bych někdy mohla být starší než můj přítel (kterého nemám :D), protože pokud se mnou člověk je, tak mu asi můj věk nevadí, ale je fakt, že s mladším klukem bych si asi nikdy nezačala. No ale... nikdy neříkej nikdy, že? :D
Nemám tedy komplex z toho, že bych nějak zestárla, spíše komplex z toho, že jsem na téhle planetě 16 let a připadá mi, že jsem nic nedokázala, nic jsem nezažila. Největší komplex mám z toho, že jsem do teďka neměla kluka. Nikdy. Ani jsem se nelíbala! :D Moje kamarádky je měly/mají a já jsem stále sama. Nebaví mě to. A proto mám strach, že ani v následujícím roce si nikoho nenajdu, ani v tom dalším... a dalším... a nakonec zůstanu sama, opravdu zestárnu a bude ze mě stará bába, kterou nikdy nikdo nemiloval (nepočítám rodinu, která mě snad ráda má).
Je mi z toho na nic. Na začáku jsem psala, že jde o to, jak se člověk cítí a kolik elánu do života má. Já se ale moc dobře necítím a o elánu ani nemluvím... Tělo je mladé, ale duše jakoby byla stoletá...

Ale dost depresivních žvástů!... Raději se pochlubím, co pěkného jsem dostala :D
KNÍŽKY! :) Konečně jsem dostala mého vytouženého Fantoma Opery, Odstíny života, na které se obzvlášť těším :) Dále pak Sukubu 1 - Trápení, Smečku, Nenasytnou, na kterou jsem taky velmi zvědavá, a Les rukou a zubů :)
Novou tiskárnu i s scannerem, kopírkou, potiskem CD/DVD a dokonce i faxem :D (který ale opravdu nevyužiju :D). Je to taková černá, ale moc pěkná kráva, která mi zabírá polovičku stolu :D Ale už jsem se dneska na ní stačila vyřádit (viz. má ruka :D) Co dalšího přibylo na mém stole je nová podložka, tentokrát s rybičkama (ta moje stará červená s kočkou byla už vážně v dezolátním stavu :D). Kaktusáka, peníze, čokoládu ♥, takový nějaký velmi drahý sirup ze Švédska na posílení imunity :D, tetovací gelovky (bylo mi řečeno, že má vytoužená henna nebyla, tak mi teta koupila alespoň gelovky :D) a také jsem dostala další vytouženou věc! "Anti-Stress & Relaxing MASSAGE SPIDER" od Pepina :D Je to taková metlička z ocele na hlavu, která vám stimuluje nějaké body na hlavě... a nebudu popírat, že když si tím masíruju hlavu, tak jsem celá naježená :-D A to už je myslím vše, ještě dostanu nějaké dárky od svých kamarádek ♥, ale to vám napíši pravděpodobně až v září, protože 10. opět odjíždím na Háčko ♥ 21. se vracím, ale 23. už zase jedu pryč, tentokrát na dovču s našima do Tábora do hotelu Relax (nejedete někdo taky? :D) a vracím se až 29. srpna a následující den bych pravděpodobně mohla vyrazit ven s Evou a 31. se pravděpodobně budu celá klepat nervama z gymplu :/ :D

A jó! :D Ani jsem se vám nepochlubila, že jsem na FB našla už 19. svých nových spolužáků :D Teda vlastně jen 17, protože dva z toho jsou zároveň i mí bývalí spolužáci :)
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nika Caesaris Nika Caesaris | Web | 8. srpna 2011 v 0:39 | Reagovat

Já mám zas komplex z osmnáctky. :-)

2 Peťka ;) Peťka ;) | Web | 8. srpna 2011 v 8:51 | Reagovat

a co mám říkat já, když mi bude 21? to je teprve deprese. ;) jak jsi psala - ten pocit z toho, že člověk nic nedokázal, je vážně ubíjející. :( taky se nad tím občas zamyslím a skončí to super depresí, které je docela obtížné se zbavit.
ale co se týče kluka - z toho bych si hlavu vážně vůbec nedělala. já to měla hodně podobně jako ty. líbala jsem se poprvé v 17 a opravdového kluka si našla až o rok déle. a vida - jsme spolu pořád. ;) občas se vyplatí si počkat a nehnat se za každým vztahem ;)pak je to o to lepší;)
užij si zbytky volna, veškeré dovolené a přeju ještě všechno nej k narozkám - 16 je úžasný věk ;)

3 Erala Erala | Web | 24. srpna 2011 v 13:18 | Reagovat

Uplně přesně vím, jak se cítíš. Je mi 15 - zatím - 16 ctka se blíží jako o život. A co jsem vlastně dokázala? Ale nechci z toho přemejšlení ještě dostat depku, jenom si mi promluvila přímo ze srdce.
Kluka jsem taky neměla, narozdíl od tebe mě to ale netrápí, protože se mi povedlo vypěstovat si zdravé seběvědomí (neříkám, že ty ho nemáš, neznám tě :) ) a vím, že se hodně klukům líbím a mohly bych mít, kdybych chtěla. Problém je v tom, že jsou všichni tak nedospělí! :D
A opozděně - všechno nejlepší! :) A nedělej si problémy se svým sociálním životem, vždycky tě má někdo rád a vždycky je nějakej kluk, kterej tě má víc než jenom rád ;) jenom se ještě neodvážil tě oslovit :)

4 Ella016 Ella016 | Web | 8. října 2011 v 18:55 | Reagovat

Zlatko, šestnáct je krásný věk a na střední zažiješ věcí! :D vím jaký to je, tyhle komplexy - nic jsme nedokázala, pořád ten samý sterotyp, ale ty to ještě můžeš změnit! :) Mě už bylo dvacet, pracuju, nemám čas na žádný osobní život, kromě práce se nemám kde seznámit a můj poslední zážitek s opačným pohlavím byl, že mě jeden kluk z práce pozval na svoje představení historického šermu :D
Takže s úsměvem vykroč do nové školy, seznam se se spolužáky - hlavně těmi staršími ;) a užívej života, hlavně školní výlety na koncích roku stojí za to, tam zažiješ věcí :)

5 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:21 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.