Internetové seznamování je dalším fenoménem dnešní civilizace. Lidi různých věkových kategorií posedávají u chatu dlouho do noci a baví se s lidmi, které vůbec neznají, o svých zájmech - v tom lepším případě.

Neznám nikoho z mých spolužáků, který třeba jen tak ze srandy nezaskočí jednou za čas na chat "pobavit se". I já sama tam někdy zajdu. Pamatuji si, že jsme si s kamarádkou jednou ze srandy dopisovaly s jedním klukem… Ale byl to skutečně kluk?

Ne, teď vážně neřeším pohlaví. O tom, že to byl člověk s penisem v rozkroku, nepochybuji, ale byl to skutečně kluk v našem věku? Neskrýval se na druhé straně nějaký deviant?
Řeknu to narovinu. Poprosil nás o "sex po chatu". O tom, že to bylo na Alíkovi, tedy dětském internetovém portálu, raději ani nemluvit. My jsme byly asi tak 12-ti leté holky a braly jsme to jako ohromnou zábavu, psaly jsme mu totální kraviny a vlastně jsme ani neuvažovali nad tím, jestli je ta osoba na druhé straně skutečně našeho věku, jak tvrdil. My jsme mu o sobě žádné informace neposkytly, pravděpodobně jsme si tehdy vymyslely nějaké jméno a tím to haslo, o co se mi jedná, je fakt, že ne všechny holky jsou tak opatrné. My jsme tehdy ani o žádném nebezpečí neuvažovaly, ale také jsme neriskovaly. Braly jsme to jako zábavu, ale co když bych skutečně šla na chat za účelem, že bych tam mohla potkat nějakého fajn kluka, se kterých bych se později mohla sblížit?

Někdy minulý rok na jaře jsem zase párkrát zašla na chat. Jo… šla jsem do místnosti "Flirtíček", ale ne proto, že bych měla potřebu s někým virtuálně flirtovat, ale protože ať chcete, nebo ne, tady máte větší šanci s někým pokecat, než v jiných místnostech, kde to většinou zeje prázdnotou.

Jenže tyhle místnosti mají také svou "nevýhodu". Nikdy se nevyhnete klukům/chlapům, kteří vás zahrnou zprávami typu: "Pošli mi své nahé foto, já ti pošlu svoje.", "Pojď na skype, dáme video sexík." a podobně. Jsou holky, které to udělají rády, pak jsou holky, které to udělají ze srandy a pak jsou holky jako já a to je typ holek, které je slušně pošlou do prdele. Ale to prostě k těmto chatovým místnostem patří.

Já mám to štěstí, že se nenechám oblbnout, ale co holky, které jsou ještě mladé a naivní, naletí nějakému úchylovi, domluví si s ním schůzku a pak… Všichni víme, jak tyhle příběhy končí.

Proto jsem PROTI internetovému seznamování, alespoň za účelem najít si partnera. Ráda se s lidmi seznámím, hlavně tedy právě přes blogy, ale nemám v úmyslu se s nimi pak stýkat i naživo, i když myslím, že mezi blogaři zas tolik úchylů nebude. Mnoho z vás takhle virtuálně znám už řadu let, proto bych se nebála s vámi sejít, ale nikdo z vás není můj potenciální partner. Proto naivně doufám, že svého kluka/přítele/budoucího manžela potkám někde venku, zcela normálním způsobem a že se nikdy neuchýlím k internetovému seznamování takovéhoto typu, protože opravdu nikdo z nás nemůže jistě vědět, kdo je na druhém konci. Nepochybuju o tom, že někteří z vás si takto partnera skutečně našli a byl to milý zcela normální člověk, ale za ten risk to nestojí ;)