Vypněte realitu! Jdeme snít...

4. března 2011 v 22:21 | Zlatka | DALŠÍ ČLÁNKY

Máme své iluze, sny a naděje, ve kterých žijeme, nebo se snažíme žít. O ty ale časem přijdeme a je jen na nás, jestli se z nás stane realista, nebo si i tak dopřejeme ždibec iluzí.

V životě se dějí věci, které nás navždy změní, poznamenají. Něco nás jen zaskočí, nebo vyděsí, ale něco nás také může deptat po zbytek života. Ale i tak, člověk musí mít nějaký sen, naději, iluzi, protože jinak by se v tomto světě pravděpodobně zbláznil.

Nebudu sem psát, jak a jaké iluze jsem ztratila já, chci vám napsat, jak se odpoutat od reality, nebo alespoň, jak postupně vstřebávat její vliv na nás.

Když nás něco rozruší, často děláme unáhlená rozhodnutí, řekneme spoustu věcí, které bychom potom raději odvolali. A proto bychom si ty naše záležitosti měli ještě jednou sami v soukromí promyslet popřípadě se svěřit přátelům. A co dělám já, když si připadám na dně a zoufalá, protože můj sen - má iluze - se rozplynula v oblaku černého kouře, který mě psychicky dusí?

1) TVOŘÍM - A to cokoli! Kreslím, maluji, fotím, píšu, pletu náramky, pletu bužírky, skládám origami, lepím quilling. Dělám cokoli kreativního, protože při těchto aktivitách dáváte do vašeho díla i kus sebe sama a skvěle se při tom přemýšlí.

2) POSLOUCHÁM HUDBU - Jakoukoli jenom ne "zamilovaný český rap". Tyhle české rappeřiny jsou depresivní samy o sobě. A nestyďte si pustit vážnou hudbu! Na tom přece nic ponižujícího není, vždyť ti, kteří tu hudbu skládali, byli géniové. Já osobně mám moc ráda jakékoli klavírní skladby, včetně těch amatérsky nahraných na YouTube, nejlépe moderní hudby. Třeba píseň Snow od Red Hot Chilli Peppers na klavír je úžasná. A také mám ráda operu. Je to asi hlavně kvůli filmu Fantom Opery. A tím se dostáváme k další aktivitě…

3) FILMY A SERIÁLY - U těch se nedá přemýšlet, ale zaručeně se alespoň na chvíli odreagujete. Když se kvůli něčemu trápím, obvykle si pustím horor, komedii, nebo pohádku. Ale já zde chci rozebírat hlavně pohádky. Proč? Protože jsou plné iluzí, po kterých toužíme. Jejich hrdinové je také ztrácejí, ale přesto pak žijí šťastně až do smrti. Touhle iluzí se musíte nechat povznést a utišit vaše trápení, zapomeňte na to, že je to pohádka. I kdybyste byli dospělí. Mimochodem, nechápu některé dospěláky, kteří nechodí do kina na animáky jako je Madagaskar apod., protože jsou to pohádky, když se pak u toho chechtají stejně jako my "děti". Dnešní animáky už dávno nejsou pro děti a mnohdy se v nich objevují vtipy, které děti nepochopí, ale smějí se jim už jen proto, že je to pohádka :-). Takže se nestyďte jít do kina na animák ze strachu, že budete obr mezi maličkými.

4) UKLÍZENÍ - Jindy otravná činnost je nyní náramně přitažlivá, protože u téhle činnosti se skvěle přemýšlí. Řekla bych, že tím že uklízíte ve svém pokoji (bytě/domě), uklízíte a třídíte i myšlenky sami v sobě. Dejte si s úklidem načas, buďte pečliví, nic vás přece nehoní a stejně jako nepořádek se sám od sebe neuklidí, vaše myšlenky se samy od sebe neprotřídí.

5) PSANÍ DENÍKU - Toto je asi poslední a nejdůležitější bod - pro mě. Deník si píšu od čtvrté třídy, sice ne pravidelně, ale pokaždé, když se mi přihodí něco, co mě potěší, nebo co mě naopak rozesmutní, nebo úplně "zabije". Je to další skvělá věc, jak si urovnat myšlenky a zjistit, co se nám vlastně přihodilo. A je to asi jediná alternativa, která alespoň částečně nahradí svěření přátelům, když se jim s tím vážně svěřit nechcete, nebo nemůžete. Navíc z vlastní zkušenosti vím, že co se mi v jedné době může zdát jako konec světa, mi později pravděpodobně bude připadat jako totální prkotina. Takže když je vám nejhůř zalistujte si deníkem a zjistěte, jestli jste fakt tolik na dně anebo jste se měli už i hůř, nebo nejlépe pročtěte si všechny vaše veselé zážitky, na které rádi vzpomínáte :-)

Dalšími aktivitami na odreagovaní je pochopitelně sport a tanec, meditace, také vaření a určitě najdete spoustu dalších nápadů, jak alespoň vypnout :-)

Víte, já jsem pesimistka. Můj spolužák pořád mele něco o životním optimismu a pořád: "Zlatko! Trochu optimismu!"… Ale něco vám o mně jako pesimistce povím: Předpokládám jen to nejhorší, ale o to větší radost mám, když mi něco vyjde :-). Vím, že může nastat mnoho situací, na které nebudou moje jindy účinné "terapie" účinné, ale takové situace ani nebudeme raději přivolávat.

Takže vám přeju mnoho štěstí do života, ať máte o čem snít, ať vždycky máte alespoň ždibíček naděje a ať vaše iluze, raději zůstanou iluzemi a kdybyste o ně přišli, ať se z toho alespoň rychle otřepete, nejlépe, aby vám někdo pomohl se z toho otřepat, protože ono se všechno zvládá lépe ve dvou :-)

*Zdroj úžasného obrázku - Illusion by Dignity13.