Kdybych měla vypisovat všechny položky mého dopisu Ježíškovi, pravděpodobně by někteří nečtenáři z vás utekli, protože až na pár výjimek jsou to jenom knihy. Pak bych si také přála, aby byla rodina skutečně pohromadě, a to napořád, ale tohle se mi bohužel nikdy nevyplní. Nejen kvůli toho, že se naše rodina rozpadá, ale hlavně kvůli toho, že i kdybychom byli happy family, všechno to kolem těch Vánoc bývá většinou PŘETVÁŘKA.
Vánoce jsou prý svátky klidu a míru. Ve skutečnosti jsou to svátky nikdy nekončícího stresu, náhlého nedostatku peněz a především hádek. A většinou jsou to hádky, které by za normálních okolností nevznikly, a protože se blíží Vánoce, prožíváme to ještě hlouběji. Hádky většinou ustanou teprve až při štědrovečerní večeři, kdy si konečně vychutnáme kapříka s bramborovým salátem, kde tátové dělají naschvály typu: "Já si ještě přidám!", aby děti ještě více znedočkavěly. A vyplatí se to?
Takový rodič se hádá kvůli každé blbosti a dítěti řekne, že se nic neděje, hraje si na pohodáře a kliďase a ještě si vesele pobroukává koledy, koupí dítěti často dárky za tolik peněz, kolik si nemůže dovolit, ale co by pro svého miláčka neudělal, že? A co pak udělá ono dítě? Rozbalí dáreček, zahraje spokojeného (a někdy se ani toto neobtěžuje zahrát) a pak ve škole trucuje, že dostalo JENOM několik značkových triček, které stejně nosit nehodlá, protože jsou hnusná, pět dalších věcí, které stejně nevyužije, a pitomé ponožky. Právě jste si přečetli dokonalý popis mnoho dnešních nejen rozmazlených dětí ale hlavně rozmazlených teenagerů, kteří si ničeho neváží. Takovým frackům bych vážně koupila JENOM ty ponožky, protože ty by alespoň využili! A navíc fuseklí není nikdy dost!
Člověk by si měl vážit každé maličkosti a každého dárečku, protože by vám ho nedali, kdyby jim alespoň na vás trochu nezáleželo. Myslete na to, že jich to taky něco stojí, takže raději zatněte zuby a mlčte, protože vás tohle v budoucnu taky může čekat.
Vánoce jsou prý svátky klidu a míru. Ve skutečnosti jsou to svátky nikdy nekončícího stresu, náhlého nedostatku peněz a především hádek. A většinou jsou to hádky, které by za normálních okolností nevznikly, a protože se blíží Vánoce, prožíváme to ještě hlouběji. Hádky většinou ustanou teprve až při štědrovečerní večeři, kdy si konečně vychutnáme kapříka s bramborovým salátem, kde tátové dělají naschvály typu: "Já si ještě přidám!", aby děti ještě více znedočkavěly. A vyplatí se to?
Takový rodič se hádá kvůli každé blbosti a dítěti řekne, že se nic neděje, hraje si na pohodáře a kliďase a ještě si vesele pobroukává koledy, koupí dítěti často dárky za tolik peněz, kolik si nemůže dovolit, ale co by pro svého miláčka neudělal, že? A co pak udělá ono dítě? Rozbalí dáreček, zahraje spokojeného (a někdy se ani toto neobtěžuje zahrát) a pak ve škole trucuje, že dostalo JENOM několik značkových triček, které stejně nosit nehodlá, protože jsou hnusná, pět dalších věcí, které stejně nevyužije, a pitomé ponožky. Právě jste si přečetli dokonalý popis mnoho dnešních nejen rozmazlených dětí ale hlavně rozmazlených teenagerů, kteří si ničeho neváží. Takovým frackům bych vážně koupila JENOM ty ponožky, protože ty by alespoň využili! A navíc fuseklí není nikdy dost!
Člověk by si měl vážit každé maličkosti a každého dárečku, protože by vám ho nedali, kdyby jim alespoň na vás trochu nezáleželo. Myslete na to, že jich to taky něco stojí, takže raději zatněte zuby a mlčte, protože vás tohle v budoucnu taky může čekat.
)
Mami | 
Zde hledá
Suprový článek, realisticky napsané.