Rodinní vrazi

12. prosince 2010 v 11:29 | Zlatka |  Sny
Rozhodla jsem se založit rubriku, kde si budu zapisovat své sny ;) Někteří z vás, kteří se dokopali občas přečíst si některé zápisky z deníku, vědí, že moje sny jsou většinou vážně šílené =D Takže, doufám, že si ty sny užijete se mnou ;)

podsvetti-or-raj.blog.cz

Rodinní vrazi

Toto je jeden z mála snů z dětství, který si pamatuju a je to jediný sen z dětství, který si pamatuju celý.
Tenhle sen se mi zdával často a klidně několikrát za sebou. Možná tak od tří do pěti let. Nesnášela jsem ho...

U sousedů (kteří jsou zároveň rodinní příslušníci) byla v přízemí taková velká místnost podobná soudním síním z amerických filmů. Byla taková tmavá, obložená dřevem. V místnosti byla snad celá obec! Ve předu kolmo od dveří byl takový asi kamenný pult a ještě takové to vyvýšené "pódium" pro soudce. U toho pultu stály dvě osoby v rytířské zbroji. Obě měly samozřejmě nasazené helmice, takže jsem nevěděla, o koho jde. Na pultě ležela taková menší gilotina. Ty dvě osoby v rytířské zbroji si postupně přiváděli občany obce a všem usekávaly hlavy. Pak na řadu přišel i můj otec. A já jsem tam u vchodu jen stála a bezmocně přihlížela jeho nadcházející smrti. "UTEČ!" zaječel na mě a já poslechla. Vyběhla jsem ven a běžela se schovat do malého příbytku sestry mojí prababičky. Dveře byly zamčené, a tak jsem do nich tloukla, co to dalo. Otevřel mi Tomáš (taky člen naší rodiny, ale hodně vzdálený). Schovala jsem se do kuchyňky (tak jsme tomu příbytku říkali) a Tomáš za mnou zase zamkl. Spolu s Tomášem tam byla i prababiččina sestra - "babka Marta" říkávali jsme jí. Zatímco já jsem byla ráda, že jsme utekla, ti dva na mě vyhrkli, že jedině já můžu zjistit, kdo ti dva neznámí padouši jsou, a tak mě prostě z té kuchyňky zase vyhodili. Padouši už na mě venku čekali a já se zase dala na útěk. Běžela jsem po trávě a v té hrůze a spěchu jsem si nevšimla, že je na zemi falešný trávník. Jak jsem tak běžela, falešný trávník se pode mnou propadl a já se ocitla uvězněná v jámě - dostali mě do pasti. Ti dva padouši mezitím přiběhli k jámě a pak si celí zpocení sundali helmice a já ztuhla šokem, protože ti dva vrahové byli taktéž členové naší rodiny! Já tam celá v šoku a oni na mě: "Je ti něco? Jsi v pořádku?"… Oni mi tam vraždí před očima rodiče a rodinu a celou obec a oni se mě zeptají, jestli jsem v pořádku! Pak jsem se vždy jen s hrůzou probudila a po chvíli zase usnula a bohužel, někdy se ten sen zase hned opakoval…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 AmandaSims AmandaSims | Web | 12. prosince 2010 v 14:34 | Reagovat

Proboha, tak to je fakt brutalita. Babička vždycky říkala, že sny se zdají člověku vždy z nějakého důvodu. Ti, co to mají lepší, tem se zdají sny z budoucnosti a těm ostatním mají sny něco říct nebo vytknout a tak. Tak být tebou doufám, že ty jsi příklad těch druhých. Jinak moc pěknej článek. :-D

2 Shara Shara | E-mail | Web | 17. prosince 2010 v 19:23 | Reagovat

Zajímavý článek

3 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 11:21 | Reagovat

Zajímavé..sny mohou být někdy vážně divný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama