Prosinec 2010

Shrnutí, co vám doporučuji a Pé Efko ;)

31. prosince 2010 v 16:44 | Zlatka |  deníček
podsvetti-or-raj.blog.cz

31. prosince 2010. Není možné, jak ten rok zase uběhl. Čím jsem starší, tím rychleji ten čas ubíhá.
Tento rok byl těžký a já jsem ráda, že ho už skoro mám za sebou. Nejraději bych ho zabalila sáčku na odpadky, hodila do popelnice a čekala, až si pro něj přijedou popeláři. Doufám, že příští rok se vydaří, nebo bude alespoň lepší, než tenhle.
Projížděla jsem si takhle zápisky v denících, jak na blogu, tak v mém osobním deníku, a je tu pár věcí, za které se stydím. Například těch pár chlastacích akcí. Byla jsem tehdy nešťastná a chtěla jsem trochu žít. Tak jsem žila. Ale těch akcí bylo jenom pár, asi čtyři… už nevím. Už se k tomu nechci vrátit, ne proto, že by mi alkohol nechutnal, nebo bych se nebavila. Chlast byl suprovej a umírala jsem smíchy, ale tolik lidí mění… Teď vidím ty lidi a připadají mi skoro všichni stejní. Nudí mě. Z většiny těch holek se staly namyšlené barbíny, které se zajímají jenom o vzhled, chlast, sex a kde je jaká akce. Na klucích se to zase tak nepodepsalo, jako by k nim ten chlast patřil… Nebo mi to tak připadá. No nevím… jsem z toho všeho otrávená, už chci, aby tohle moje roční období skončilo a doufám, že nakonec nebude pokračovat i v roce 2011.
Ale jo, byly tu i fajn chvíle ;) Třeba těch jedenáct dní na Háčku, u moře bylo taky fajn. Pak různé dny s kamarádkami a kamarády. Na to vždycky ráda vzpomínám. Bohužel, letos tu bylo více smutných věcí, než těch veselých… Doufám, že se to v nadcházejícím roce zpraví ;)

Akademie Evernight 3: Přesýpací hodiny

31. prosince 2010 v 0:59 | Zlatka |  KNIHY
zdroj: www.egmont.cz
Autor: Claudia Gray
Nakldatel: Egmont
Počet stran:335

Můj názor: Tenhle díl mi připadal... až nečekaně naivní, nedokázal mě překvapit narozdíl od prvního dílu. No děj možná není naivní, ale hlavní hrdinka Bianca očividně ano. Dělá naprosto zbytečné chyby, které ji i Lucase přivádějí do nebezpečí. Konec mě vůbec nepřekvapil. A *SPOILER* to, jak Vic přijal, že existují upíři a téměř hned poté přijal fakt, že je Bianca mrtvá a stal se z ní přízrak... To je blbost. Má na zahradě zakopanou mrtvolu Bianky? V pohodě... jen neví, jak to řekne rodičům. Vidí mrtvé tělo Lucase? Hned jde do kolen. Teda nevím, ale na ty upíry měl nějaký čas, jednoho ducha má v podkroví, ale dozvědět se, že moje bývalá spolužačka je mrtvá a zakopaná na mém dvorku + fakt, že se z ní stal přízrak... To by už bylo na mně trochu moc a pak vidět mrtvého kamaráda, to už bych se asi zhroutila. Náš kamarád Vic toho prostě zvládá až nerealisticky moc...

Anotace: Bianca obětuje vše, jen aby mohla být s Lucasem. Po útěku z akademie Evernight, internátní školy pro upíry, najdou Bianca a Lucas útočiště u Černého kříže, sdružení fanatických lovců upírů. Bianca musí skrývat své nadpřirozené schopnosti, aby nepřišla o život. Ale když Černý kříž zajme jejího přítele upíra Baltazara, ztratí hra na schovávanou smysl. Bianca a Lucas musejí znovu prchat, a to nejen před Černým křížem, ale také před mocnými vůdci z Evernightu. Ale i kdyby utekli až na konec světa, Bianca nemůže uniknout svému osudu. Bianca celý život věřila, že jejich láska přežije vše… ale přečká i to, co musí nevyhnutelně přijít?

Vampýrská Akademie 4: Krvavý slib

26. prosince 2010 v 21:26 | Zlatka |  KNIHY
zdroj: www.daemon.cz
Autor: Richelle Mead
Nakladatel: Domino
Počet stran:368

Můj názor: Touto knihou... ne knihou ale vyvojem děje a charakteru postav jsem byla zmatená, pohoršená, znechucená a překvapená.
Nejen tato kniha ale vlastně celá knížní série (nebo alespoň ty díly, které máme momentálně k dostání) vás natolik strhne do děje, že prožíváte všechny útrapy společně s hrdinou Rose. Je to úžasná kniha plná napětí, akce i citu... A TEĎ... jdeme spoilerovat ;)
Stejně jako Rose Dimitrij mi chybí, ale když ho konečně našla, bylo mi jasné, že to prostě už není on. Bylo mi hned jasné, co Rose chce od Dimitrije slyšet a ona sama při tom zpočátku říkala, že tu prostě něco nesedí. Já v tom vidím ohromný rozdíl. Jedna věc je někoho chtít, druhá milovat. Avery jsem zpočátku nechápala, byla jsem z ní zmatená. Bylo jasné, že je na ní něco špatně, ale že taky ovládá éter mě ani ve snu nenapadlo, protože jsem se zaobírala Lissou a jejími náhlými změnami nálad a děláním hloupostí (což byl vlastně následek Aveřininého nátlaku, která na Lissu používala). I když mi "Dimko" chybí, oblíbila jsem si Adriana. Byla jsem zmatená proč je vůči Rose najednou tak netečný, i když se k němu Rose ve snech nechovala dobře. Ale za to opět mohla Avera a její nátlak. A pak tu máme Jevu - Dimitrijovu babičku. Já vám řeknu, mně by z ní asi klepla pepka... jak se chudák Rose tahala s cihlama :DDD Ale co mě dost znechutilo byla Rose alá krvavá děvka. Je to dost nechutné a ubohé, že i ona byla závislačkou a příčí se mi to, ale zase na druhou stranu to chápu... chtěla být s Dimitrijem a když byla takhle mimo, tak téměř souhlasila s "probuzením", ale i tak... Ale kdyby to všechno skutečně byla pravda, kdybychom žili v takovém světě... která z nás by mu nepodlehla...?
Jé to báječná kniha, je mi líto Rose i Dimitrije, ale jestli série skončí nakonec "hepy endem"... Dimko se uzdraví a s Rose budou žít šťastně až do smrti... bude to pro mě zklamáním, protože příběh působí docela "realisticky", nikdo to tam nemá zrovna lehké, každý má nějaké problémy a nepřátelé... A ve skutečném životě musíme někdy přijmout za své věci, které jsou pro nás dobré, ne věci, které chceme. ... Doufám že Rose dá Adrianovi šanci :D

Anotace: Život Rose Hathawayové nebude už nikdy stejný. Po nelítostném útoku na Akademii zemřelo hodně Morojů i dhampýrů. Ti, kteří přežili, jsou na tom ještě hůř: musejí se vyrovnat se smrtí kamarádů. A Rosin krk nyní zdobí tetování, které všem zvěstuje, že zabila bezpočet Strigojů.
Jen jedna oběť je však důležitá... Dimitrij Belikov. Rose podstoupila bolestnou volbu, opustila Akademii i svou nejlepší kamarádku Lissu, poslední žijící dragomirskou princeznu, a vydala se pronásledovat muže, kterého miluje. Musela dojít až na kraj světa, aby Dimitrije našla a mohla tak splnit krvavý slib, který mu dala. Až ale nastane okamžik rozhodnutí, bude Dimitrij stále chtít, aby ho raději zabila, než aby žil jako stvůra?
V sázce je teď úplně všechno. Zranitelná a osamocená Rose se ocitá ve světě, který je pro ni stejně neznámý jako nebezpečný. Najde v sobě dost sil, aby Dimitrije zničila? Anebo se obětuje ve jménu nesmrtelné lásky?



Děkuju Jéžo ;)

26. prosince 2010 v 15:45 | Zlatka |  deníček
Ahojte ;)
Tak co? Dostali jste pod stromeček, to co jste chtěli?
já dostala téměř celý můj seznam :D A ještě něco k tomu! ;)
Další bohaté Vánoce...

Knihy:
Pravá krev: Mrtví pro svět
                   Dočista mrtví
                   Bezpochyby mrtví
Vznešení mrtví: Zrádce krve
                         Rebel
                         Dítě mrtvého boha
Akademie Evernight: Přesýpací hodiny
Vampýrská Akademie: Krvavý slib
Upíří deníky: Návrat
Škola noci: Nezkrotná
                  Pronásledovaná
Tina Salo: Smrt u archanděla
A jednu "jednorázovku" od Rebeccy Jamesové - Krásné zlo
+ Matematické, fyzikální a chemické tabulky :D

Potom Butterfly paletu šminek od Oriflame, dvojitou řasenku, pyžamo, krabici belgické čokolády ♥, dvoje krásných naušnic ze Sixu, moji vysněnou žlutou gumovou kačenku! :D, fusekle takové ty fajné chlupaté :D a pletené, krásný přívěšek srdce lapis lazuli (ano, teď už jako upír můžu v pohodě chodit po sluníčku :D) a nový foťáček!! Takže už zase mám čím fotit, teď už jenom aby bylo co fotit :D a peníze samozřejmě, takže děkuju Ježíšku za krásné dary ;) Snad jsem na nic nezapomněla... xD


http://sperkyprozeny.cz/img/mini/531.jpg http://www.cash-elektro.cz/fotky7773/fotos/_vyrn_163PL80VIOLET.jpg

A co pěkného jste dostali vy? Co vás nejvíce potěšilo?

Článek...Jaký? No takový ten vánoční.

24. prosince 2010 v 15:37 | Zlatka |  deníček
The Ghost of Christmas Horror - elgarbo.deviantart.com
Ćágo belo šílenci ;)
Tak co? už máte tu pravou vánoční náladu?
Já ne. Letošní Vánoce jsou přešně takové, jaké jsem je očekávala, tiché a smutné... no tiché... alespoň se dneska nehádají. Ale lezou mi krkem, nejraději bych je nakopala do prdele. Jo ať žijí svátky klidu a míru. Poprvé v životě závidím Svědkům Jehovovým, že Vánoce neslaví.

Stavění a zdobení stromečku, panečku to byla kalvárie! Otec se tvářil jako čínský bůh pomsty, myslela jsem, že ty baňky po něm asi začnu házet. A zlaté prase letos zase neuvidím, protože jsem našla ty vosí úly! :D Ještě tata může dát mamě pod stromeček rozvodové papíry a jdu si uvázat mašli...

Ale stejně je něco na dnešku fajn. Teda, ona se ta záležitost vleče už od včerejška... Víte, že když řeknete první jméno, co vás napadne, je to většinou jméno člověka, na kterém vám nejakým způsobem záleží. No, včera jsem se takhle s mamou o něčem bavila a já jsem uváděla příklad a jedno takové jméno jsem vyslovila. Ptala se mě proč zrovna to jméno a já ji řekla, že mě prostě napadlo... A pak jsem si uvědomila, čí jméno jsem vlastně vyslovila :D Že by mi Ježíšek pod stromeček nadělil novou lásku? Že bych se po čtyřech letech konečně vzpamatovala a zamilovala se do něho jiného?... Se mi ani věřit nechce ;) Ale tenhle kluk se mi líbí už delší dobu, ale jak se znám, bude to jen takový můj "přechodník" a pak budu zase slintat nad "Edwardem"... snad to bude tentokrát jinak... a kdyby to bylo vzájemné, bylo by to samozřejmě SUPER :D

Nejvíce mě asi dostalo, že jsem včera šla spát ve tři čtvrtě na dvanáct, přemyšlela jsem o jednom projektu, co mám zrovna rozdělaný (jak jinak, dopíšu já snad někdy něco??!) a pořád jsem si říkala, že si to musím představovat, jak se ten děj bude vyvíjet dál, protože někdy se řádky píšou samy, ale někdy se prostě zaseknu a já se zrovna dostávám do druhé fáze děje, takže se prostě nějak musím tam dostat, jen nevím přesně jak, tak jsem nad tím chtěla popřemýšlet před spaním, protože to mám fantazii nejbohatší... :D Nic vás neruší, žijete si své sny. No... ale já samozřejmě myslela úplně na něco jiného, tedy spíše na někoho jiného... :D A to jsem se pak jenom v duchu stále okřikovala, že takhle tu povídku nikdy nedopíšu :D Takže je to v háji :D No a pak se mi o něj i zdálo... a pak se mi zdálo i o Freddym Kruegrovi... zase! :D Sice tentokrát mě nehonil po skleníku a nic dědovi neporozbíjel, zato mi roztrhal tričko a vyhrožoval, že mě zabije... ale nezabil :D Díkybohu! :D

Tak to je ode mě všechno.... Teď už snad jen, že vám přeju Veselé Vánoce, pod stromečkem hromadu dárku a rodinnou pohodu a do nového roku jen to nejlepší, štěstí, zdraví, všeho dostatek, mým vrstevníkům, ať se dostanou na střední, kam chtějí, maturantům držím palce u maturit a vůbec všem přeju, aby byli úspěšní, aby rok 2011 byl skvělý rok, na který by mohli ještě dlouho spokojeně vzpomínat ;)

A teď pohled do našeho remízku... to ještě sněžilo. Jinak Silent Night - moje oblíbená, ale jen instrumentálka, protože, text se mi nelíbí, jen ta melodie...


Kde jsou vosí úly??

22. prosince 2010 v 21:46 | Zlatka |  deníček
zdroj: www.skudci.com
Po dlouhé době vám píšu jen tak, co se děje v mém životě...
Přeskočíme nemilou část rodičovskou, abychom si nekazili náladu a přejdeme k tomu lepšímu tématu ;)

Dneska jsme měli tzv. "Vánoční disko" :D Organizovalo to áčko. My (9.B) jsme měli jít za myši, samozřejmě většina se na to úplně vybodla a prázdniny si prodloužila, ale sranda byla ;)
Hrály se takové ty klasické hry, hoňka (u které jste museli tančit), poznávání písniček, praskání balónků, molekule a nevím co ještě.
No a co by to bylo za akci, kdyby Zlatuška nehodila držku :D
Hrály jsme zrovna tu honěnou, tančila jsem s jednou svojí spolužačkou "tango" na jednu stranu a zase zpátky :D Pak jsme začali utíkat pryč :DD ale protože jsme u toho museli tančit BUM BÁC ležím na zemi! :D No.... To jsem celá já :D A pak jsem si ještě spletla třídní s jednou holkou... jenom "Prosím vás, dáte mi už ty baterky... co? Jééé sorry!" :D Holky dostalý výtlem, jak jinak :D
Ale fakt suprově bylo + jsme měli donést cukroví, otevřu dózu a Hanča mi hned zbagrovala moje vosí úly! :D A nemůžu je doma nikde najít! Já nevím, kam mama schovala cukroví a já se asi zblázním! DEJTE MI VOSÍ ÚLY! :D *závislák*
Jinak se na Vánoce docela těším už... ne, netěším, letos se těším jenom na ty dárky, protože mi celé svátky zkazili moji ohleduplní rodiče ;)... Zábít je je málo! Wuááá.... jinak všimli jste si že letos nedávají skoro nic dobrého v TV, já se budu akorát dívat na koncert Gotta a Urbanové, ale to jenom na úvodní píseň Fantoma Opery... v češtině... blééé :D Ale nevadí ;)
Jooo a ještě jedna super věc, někdy ve středu listopadu jsem vypalovala mamě dárek → DVD Gladiátor, protože je to sice už starší film, ale hraje tam ten fešák, jehož jméno pořád neumím napsat! Russel Crowl? Nebo tak nějak... No a já se tak někdy minulý rýden dívám do programu a 25. 12. hlavní film večera GLADIÁTOR! Já myslela, že si vyrvu všechny vlasy!... No, takže šťastně a veselé... eh, pardón! Krvavé a hororové :D

Zatím se mějte fanfárově ;)

PS: Nemáte někdo písničku Pavla Nováka - Zlaté prase? :D Moje oblíbená ;)... Nebo Budliky, budliky? :D

Vánoce, přetvářka a nevděčníci

17. prosince 2010 v 19:01 | Zlatka |  Na téma...
zdroj: www.fotoaparat.cz
     Kdybych měla vypisovat všechny položky mého dopisu Ježíškovi, pravděpodobně by někteří nečtenáři z vás utekli, protože až na pár výjimek jsou to jenom knihy. Pak bych si také přála, aby byla rodina skutečně pohromadě, a to napořád, ale tohle se mi bohužel nikdy nevyplní. Nejen kvůli toho, že se naše rodina rozpadá, ale hlavně kvůli toho, že i kdybychom byli happy family, všechno to kolem těch Vánoc bývá většinou PŘETVÁŘKA.
     Vánoce jsou prý svátky klidu a míru. Ve skutečnosti jsou to svátky nikdy nekončícího stresu, náhlého nedostatku peněz a především hádek. A většinou jsou to hádky, které by za normálních okolností nevznikly, a protože se blíží Vánoce, prožíváme to ještě hlouběji. Hádky většinou ustanou teprve až při štědrovečerní večeři, kdy si konečně vychutnáme kapříka s bramborovým salátem, kde tátové dělají naschvály typu: "Já si ještě přidám!", aby děti ještě více znedočkavěly. A vyplatí se to?
Takový rodič se hádá kvůli každé blbosti a dítěti řekne, že se nic neděje, hraje si na pohodáře a kliďase a ještě si vesele pobroukává koledy, koupí dítěti často dárky za tolik peněz, kolik si nemůže dovolit, ale co by pro svého miláčka neudělal, že? A co pak udělá ono dítě? Rozbalí dáreček, zahraje spokojeného (a někdy se ani toto neobtěžuje zahrát) a pak ve škole trucuje, že dostalo JENOM několik značkových triček, které stejně nosit nehodlá, protože jsou hnusná, pět dalších věcí, které stejně nevyužije, a pitomé ponožky. Právě jste si přečetli dokonalý popis mnoho dnešních nejen rozmazlených dětí ale hlavně rozmazlených teenagerů, kteří si ničeho neváží. Takovým frackům bych vážně koupila JENOM ty ponožky, protože ty by alespoň využili! A navíc fuseklí není nikdy dost!
     Člověk by si měl vážit každé maličkosti a každého dárečku, protože by vám ho nedali, kdyby jim alespoň na vás trochu nezáleželo. Myslete na to, že jich to taky něco stojí, takže raději zatněte zuby a mlčte, protože vás tohle v budoucnu taky může čekat.


Orchidej 2

17. prosince 2010 v 18:13 | Zlatka |  Fotografie
Přidávám ještě tři další fotografie orchideií, tentokrát všask bílo-fialové. Název opět neznám :D
podsvetti-or-raj.blog.cz


Jak mi spolužačka překazila romantiku :D

13. prosince 2010 v 21:06 | Zlatka |  Sny
podsvetti-or-raj.blog.cz
Přináším vám moje extra čerstvé sny. Napočítala jsem jich celkem pět, ale kdo ví, kolik jsem jich zapomněla… Ten poslední mě totálně dostal, ještě první dvě hodiny ve škole jsem z nich měla výbuchy smíchu a připadala si jako zhulená :D

Klidně přeskočte 1;2;3; a 4. sen :D Ale 5. sen všichni a povinně! :D

1. SEN
- Zdálo se mi, že hraju na FB :D (Ano, asi jsem opravdu závislák). Byla to nějaká hra o nemocnici a doktorech… a vlkodlacích i upírech. A ten můj doktor, za kterého jsem hrála, měl snoubenku a jednou tam do ordinace nakráčel nějaký chlap a oni se spolu do sebe zamilovali (a u tomo mi hrála písnička Globální oteplování… JÁÁÁ JSEM GAY! JSEM GAAAY! JSEM TEPLEEEJ!... ne, kecám :D) a najednou mi vyskočila hláška, že ta jeho nová teplá láska je vlkodlak, a že mi doporučuji, ať se od této osoby držím dál, jinak v blízké době můj doktor zařve :D Dobrý, že? Já to taky nechápu... :D

Orchidej

13. prosince 2010 v 19:46 | Zlatka |  Fotografie
podsvetti-or-raj.blog.cz

Přináším vám fotku mojí kvetoucí orchideje, jejíž odborný název neznám :D

Jedna, dvě Freddy jde, tři a čtyři už se blíží...

12. prosince 2010 v 15:00 | Zlatka |  Sny
podsvetti-or-raj.blog.cz
Rozhodla jsem se přidat sny i z dneška, ale mám v tom docela zmatek, pamatuju si jen některé věci...

***

Nejdříve se mi zdálo, že jsem ve škole, ale vypadalo to tam úplně jinak. Měli jsme se se třídou fotit a oni už tam stáli připravení, když se mi začalo chtít na záchod. Tak jsem běžela zpět do školy, nechtělo se mi do patra, tak jsem poprosila školníka, jestli bych si nemohla odskočit na učitelský. Řekl, že teda jo a já jsem šla. Ale jak jsem otevřela dveře a vešla tam, tak tam bylo spoustu skleněných dveří a vypadalo to tam spíše jako v prádelně. Tam, kde byly normální záchody, vždycky byly zamčené dveře, pak jsem vešla do jedné místnosti, tam to pro změnu vypadalo jako kůlna a záchod tam byl, jenomže mušle pro muže. Já měla nervy, že se počůrám :D Když v tom tam přiletělo nějaké děcko s tím, že tam mám okamžitě jít, jinak se vyfotí beze mě, no takže jsem se vrátila oni na mě všichni úplně zaštvaní, že mi to tak dlouho trvalo, úplně po mě ječeli a zbytek si nepamatuju... Další sen jsem byla u babičky, my jsme se tak úplně normálně bavili (ale už vám nepovím o čem), všichni jsme leželi v její bývalé ložnici, usínali jsme a vole BAF! Máme tu Freddyho Kruegra! :D (Zakažte mi čumět na Noční můru v Elmstreet!!!) Takže mě tam začal všude honit a já jenom utíkám utíkám :D A najednou jsem byla v nějakém skleníku... on děda doopravdy skleník nemá, ale v tom snu ho měl. No a já jsem stále utíkala před Freddym a ten debil, jak se po mě furt ohaněl s těma břitvama, čí ci to má, to tam všechno porozbíjel! A já ne že bych se bála o svůj život, ale já měla hrůzu z toho, co mi na to řekne děda, až ten zdevastovaný skleník uvidí! Můj děda je totiž strašný puntičkár! :D Pak Freddy zmizel (hajzl, nechal všechno na mě :D) a já utíkala za babčou, kdy už konečně Freddy zmizí úplně z mého života... a ona na mě, že neví, že na něj nemám myslet.... Tak dík :D To mi fakt pomohlo. Pak jsem se vzbudila a jsem ráda, protože si vážně neumím představit, jak bych dědovi vysvětlovala, že porozbíjený skleník :D

Rodinní vrazi

12. prosince 2010 v 11:29 | Zlatka |  Sny
Rozhodla jsem se založit rubriku, kde si budu zapisovat své sny ;) Někteří z vás, kteří se dokopali občas přečíst si některé zápisky z deníku, vědí, že moje sny jsou většinou vážně šílené =D Takže, doufám, že si ty sny užijete se mnou ;)

podsvetti-or-raj.blog.cz

Rodinní vrazi

Toto je jeden z mála snů z dětství, který si pamatuju a je to jediný sen z dětství, který si pamatuju celý.
Tenhle sen se mi zdával často a klidně několikrát za sebou. Možná tak od tří do pěti let. Nesnášela jsem ho...

U sousedů (kteří jsou zároveň rodinní příslušníci) byla v přízemí taková velká místnost podobná soudním síním z amerických filmů. Byla taková tmavá, obložená dřevem. V místnosti byla snad celá obec! Ve předu kolmo od dveří byl takový asi kamenný pult a ještě takové to vyvýšené "pódium" pro soudce. U toho pultu stály dvě osoby v rytířské zbroji. Obě měly samozřejmě nasazené helmice, takže jsem nevěděla, o koho jde. Na pultě ležela taková menší gilotina. Ty dvě osoby v rytířské zbroji si postupně přiváděli občany obce a všem usekávaly hlavy. Pak na řadu přišel i můj otec. A já jsem tam u vchodu jen stála a bezmocně přihlížela jeho nadcházející smrti. "UTEČ!" zaječel na mě a já poslechla. Vyběhla jsem ven a běžela se schovat do malého příbytku sestry mojí prababičky. Dveře byly zamčené, a tak jsem do nich tloukla, co to dalo. Otevřel mi Tomáš (taky člen naší rodiny, ale hodně vzdálený). Schovala jsem se do kuchyňky (tak jsme tomu příbytku říkali) a Tomáš za mnou zase zamkl. Spolu s Tomášem tam byla i prababiččina sestra - "babka Marta" říkávali jsme jí. Zatímco já jsem byla ráda, že jsme utekla, ti dva na mě vyhrkli, že jedině já můžu zjistit, kdo ti dva neznámí padouši jsou, a tak mě prostě z té kuchyňky zase vyhodili. Padouši už na mě venku čekali a já se zase dala na útěk. Běžela jsem po trávě a v té hrůze a spěchu jsem si nevšimla, že je na zemi falešný trávník. Jak jsem tak běžela, falešný trávník se pode mnou propadl a já se ocitla uvězněná v jámě - dostali mě do pasti. Ti dva padouši mezitím přiběhli k jámě a pak si celí zpocení sundali helmice a já ztuhla šokem, protože ti dva vrahové byli taktéž členové naší rodiny! Já tam celá v šoku a oni na mě: "Je ti něco? Jsi v pořádku?"… Oni mi tam vraždí před očima rodiče a rodinu a celou obec a oni se mě zeptají, jestli jsem v pořádku! Pak jsem se vždy jen s hrůzou probudila a po chvíli zase usnula a bohužel, někdy se ten sen zase hned opakoval…

Puzzle

10. prosince 2010 v 15:08 | Zlatka |  Fotografie
Myslím, že je správný čas sem zase přidat nějakou fotku! ;) Tak tedy - detail z puzzle, konkrétně je to puzzle Vlk od Francés ♥, které mi už pěkně visí na zdi ;)

podsvetti-or-raj.blog.cz


Vzor - nevzor

8. prosince 2010 v 19:30 | Zlatka |  Na téma...
podsvetti-or-raj.blog.cz
Můj vzor? Eh… tak to vezmeme pěkně popořádku ;)
Myslím (tuším, možná vím), že určitě mnoho holek napíše na toto téma, že jejich vzorem je například Lady Gaga proslulá svými šílenými modely anebo samozřejmě naše "oblíbené" Disney hvězdičky jako Selena Gomez, Miley Cyrus apod. Gagu mám ráda s ostatními KUŠ, KŠÁ! ;)
Ale ano, jako mnoho dívek (nebo snad každá?) i já mám celebritu, kterou obdivuji… Nemohu však říci, že je mým vzorem. Ale je to …(fanfáry prosím)… JOHNNY DEPP! Tenhle chlapík toho má za sebou, myslím, že docela dost. Drogy, alkohol… to není nic, čím by se mohl chlubit. Ale to co na něm obdivuji (krom jeho úžasného hereckého talentu) je, že se z toho dostal! Což dokáže jen málokdo. Kdyby na to měl každý, určitě bychom si užili ještě pár pěkných filmů s Heathem Ledgerem , ale stalo se.
A teď už zpátky do reality daleko od světa celebrit!
Myslím, že hodně z nás (holek), když jsme byly malé, oblékaly jsme si tajně máminy šaty a boty a kdo ví co ještě a prohlížely se v zrcadle ;) Ano i já to dělávala. Nejraději jsem si zkoušela máminy bílé svatební lodičky ;) Byla můj vzor, byla to prostě moje máma ;) Ale od té doby se hodně změnilo a já už nechci být jako ona. V některých věcech jí stále obdivuji, ale jsou tu jisté záležitosti, které se mi na ni příčí, takže dobám, kdy byla mým vzorem, už odzvonilo. Pak je tu má prababička - zažila si taky rušné časy - 2. světová, útěk od svého manžela (byl to myslím dohodnutý sňatek, nebyla s ním šťastná, nechodil do práce, všechno dělala sama, pořád to po ní chtěl a tak se jednoho dne sbalila a odešla), pak kdo ví co a v neposlední řadě - vražda mého pradědečka. Nikdy jsem ho nepoznala, umřel… ani nevím kdy. Byl to detektiv a očividně na něco přišel. Prababičce řekli, že spáchal sebevraždu, ale řekněte mi, kdo si prostřelí hlavu ze zadu? Snad se střelím do spánku, nebo pod bradu ne? Protože sebevražda byla nesmysl, prababička to chtěla řešit, ale nikdo jiný to řešit nechtěl. Z čeho tak asi měli strach…? Nechci nikdy zažít to, co zažila ona, ale obdivuji jí, čím vším si prošla a že to všechno vůbec zvládla. Ale stále to není můj vzor.
Já totiž žádný vzor nemám. Je mi 15 let a za tu krátkou dobu jsem poznala hodně zrady a zklamání, člověk pak ví, že se může často spolehnout jen na sebe. Takže, já sama sobě jsem si vzorem. Doufám, že to nezní nějak namyšleně, povrchně nebo povýšeně… Jen… bylo by fajn, kdyby každý člověk, byl skutečně originál, jak se říká, a abych se tak často nemusela prodírat jako černá skvrna v růžovém davu.

Budliky, budliky, my jsme čerti z pekla...

6. prosince 2010 v 20:03 | Zlatka |  deníček
Definitivně jsem sekla s kariérou čerta! Bylo to poprvé a naposledy! 1. - 4. ročník v pohodě, děcka byla úžasná, zpívali a říkali básničky, jak o dušu, někdy v angličtině. 5. až 9. třída - VTIP? Jako to jsou ta děcka tak neschopná, aby pro pytlík sladkostí nemohla zazpívat jednu jedinou pitomou písničku? A ještě ti malí pi*ují! Jako co si myslí haranti malí? My tady pro ně nešaškujeme pro nic za nic, dostanou sladkosti a ještě si budou vymýšlet jestli zazpívají nebo ne a ještě nadávaj a my to pak schytáme! Úžasná spravedlivost. Kvůli tomuhle jsem fakt nešla spát k Hanči a nestávala pak v pět hodin ráno, abychom to všechno stihli... To mě (a ne jen mě) fakt naštvalo, ty dnešní děcka si ničeho neváží ;( Já jako páťák jsem měla úplně z deváťáků největší respekt a dneska ti to ještě nadává do p*č a ku*ev! Nechápu, co jejich rodiče dělaj, protože nevychovávají, to rozhodně ne! Akorát vydělávaj prachy na věci, kterými se svým miláčkům stejně nezavděčí a pokud jo, tak jenom na chvilku, protože k těm věcem stejně nemají žádnou úctu a hned to zničí... Je mi z nich nablití. Beru pokud se styděli zpívat, ok. Ale bezdůvodně nám nadávat, jen aby frajeřili, tak to teda ne! Několikrát jsme z některých tříd odešli a buďto se děcka vzpamatovali a zazpívali, anebo to myslím vrátili ředitelce, ať jim to dá sama někdy jindy... Fakt hovada tohle to.
Já teda děti nechtěla, ale čím jsem starší, tak si říkám, že teda jo, když bude s kým. Ale jestli se moje dítě má pohybovat mezi takovýma frackama, tak si to děcko pěkně vysekýruju! Není možné, aby se ty děcka takhle chovala! Každý občas "pozlobí" a je drzý, ale co si oni dovolují, to se normálně vymiká mému chápání...

Čertíci, andílci a Mikuláš 2010
Jinak se mi dneska zdál další z mých psycho snů, tentokrát jsem díky Bohu nezakopávala žádné mrtvoly na dvorku ani mě po nemocnici nehonil vlčák, ale tenhle sen měl taky ránu...

Zdálo se mi, že náš dům je propojený se školou. Spala jsem ve své posteli - teda pokoušela jsem se o to, moje dějepisářka totiž nade mnou stála a neustále drmolila růste letopočty a informace k nim. Pak jsem to teda vzdala a vstala. Když vidím, že uprostřed mého pokoje je školní lavice - na ní Jeho věci ale On nikde. Říkám si "Dobrý, asi tu někde bude." A slyším někde v dálce hulákající áčko. Pak se přiřítí do mého pokoje moji rodiče a má teta. A mama jenom: "Zbal si věci, zítra odlítáme do Maďarska, kde se provdáš za Maďarského prince." (:D Ano, i v tom snu jsme se v duchu smála, co mi to tu sakra mele, jaký maďarský princ, když žádný neexistuje??! Ale v tom snu teda existoval no...) A já jenom "JEBE VÁM?!" (Doslova) "JSEM SNAD VE STŘEDOVĚKU, ABYSTE MĚ NUTILI DO DOHODNUTÉHO SŇATKU??! Mimo to je mi jenom 15! Kolik tak může být jemu?"
"38." odpověděla teta. A já jsem se v duchu málem zhroutila, protože se mi sice líbí Gerard Butler, kterému je přes 40, ale ten věkový rozdíl byl vážně velký a já bych nemohla přece žít s o tolik starším mužem, později možná ano, ale ne když mi je 15! V duchu jsem se tedy zapřísahla, že se za něj neprovdám ani za mák, bestak to je nějaký "starý tlustý ochlasta"(jak povrchní :D). No a tak jsem si ho vygooglovala. Nejdříve mi opravdu byšel nějaký "starý tlustý ochlasta" v uniformě s několika řády, ale to bych chlápek se stejným jménem z Bůh ví kterého století, ale pak jsem našla skutečně jeho. Hmm, určo někdo z vás nakupuje v Avonu nebo Oriflameu... Víte, jak jsou vždycky pánské voňavky a u toho nafocení ti modelové... Tak tak nějak byl "naaranžovaný" i můj nastávající. Řelkla jsme si: "KUS!" :D Ale stejně jsem si ho nechtěla vzít a začala jsem mít z nějakého důvodu strach, že je to muslim, že budu muset mít pořád zahalené tělo a obličej a že bude mít kromě mě ještě několik dalších žen! A řeknu vám, měla jsem z toho vážně šílený strach. Ale pak mě z toho snu vysvobodil budík, s Hančou jsme sice spaly dál ještě další hodinu, ale už jsem neusnula, místo toho jsem přemýšlela, jak by to se mnou v tom snu dopadlo...

Jak vyrobit adventní věnec?

5. prosince 2010 v 13:54 | Zlatka |  Návody
I když dnes máme už druhou - bronzovou - adventní neděli, určitě se mezi vámi najde opozdilec, který adventní věnec teprve shání, nebo si jej hodlá sám vyrobit. Já se přikláním k té druhé možnosti ;) Kupované adventní věnce jsou mnohdy určitě krásné, nebo takové netradiční, což může vypadat zajímavě, ale není nic pěknějšího, než si adventní věnec udělat sám, protože vás to už pomaloučku dostává do té vánoční nálady ;)

podsvetti-or-raj.blog.cz


Pohled do zimního remízku

4. prosince 2010 v 14:59 | Zlatka |  Fotografie
Dneska bylo krásné počasí - mráz, všude krásně bílo a do toho svítilo sluníčko, hned jsem popadla tátův foťák a vyrazila ven nafotit pár fotek, snažila jsem se vyfotit Mikeška, ale to je prostě blbeček! :D Není schopný postát půl minuty na jednom místě! Toto je Mikeškova první zima a já jsem byla bohužel pryč, když poprvé napadl sníh, takže jsem neviděla jeho reakci :( Ale mamka říkala, že nejdříve valil oči :D A pak ten sníh vyhazoval do vzduchu a skákal po tom :D Toto nadšení, ale rychle opadlo, a tak teď většinu dne stráví schovaný v jakož takož teple u králíků :D Ale škoda, že jsem ho neviděla skotačit ve sněhu, hned bych se k němu přidala ;D

podsvetti-or-raj.blog.cz