Sedm smrtelných hříchů: Chtíč

12. listopadu 2010 v 14:00 | Zlatka |  Na téma...
LUST (zdroj: blackeri.deviantart.com)
Chtíč.
Ehm, ehm, k tomuto tématu myslím, že nemám ještě dost vlastních zkušeností, abych o něm mohla napsat a vůbec… Neříkám, že někdy netoužím… Ježíši stop! ;D

Raději zauvažujeme nad smilstvem. Smilstvo je, když dojde mezi dvěma lidmi o nemanželský sex.
Není to tedy jen v případě, že někoho podvedeme (a to je ta horší možnost), když jsme vdaní/ženatí, ale i sex s osobou, se kterou nejsem ve sňatku manželském.
No myslím, že sex až po svatbě vynecháme, jsme přeci jenom v 21. století a nemyslím si, že je dneska takových případů mnoho, takže se zaměříme na nevěru.

Nesnáším nevěru. Nesnáším, nesnáším, nesnáším!
Každému z nás se jednou může stát, že takhle "ujede", ale i tak se řídím (oprava, hodlám se v budoucnu řídit, neboť jsem celých 15 let nezadaná) pravidlem "Udělal to jednou, udělá to zase!"
Abych to pak tomu dotyčnému člověku odpustila a dala mu druhou šanci, to by se musel sakra snažit chlapec! To by musel brečet a škemrat :D
Ne to zase ne, ale musel by si to zasloužit tu druhou šanci. A možná bych mu ji pak dala, ale nikdy bych mu to neodpustila. Já totiž nikdy neodpouštím. Odpouštět je totiž Božský - a já nejsem Bůh! To už ať se to raději nedozvím, protože ne nadarmo se říká:
"Co oči nevidí, to srdce nebolí."
Ale kdo ví? Třeba i já, až někoho budu mít, budu tou podvádějící mrchou. A toho já se děsím.

Byli jste už někdy ve vztahu, kdy vás partner(ka) podved(la)?

Odpustili byste nevěru?

Byli jste už někdy sami nevěrní?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliz Eliz | Web | 12. listopadu 2010 v 15:54 | Reagovat

Měla jsem skoro dvouletý vztah a musím se přiznat, že jsem chvílemi uvažovala, jaké by to bylo, kdybych si začala s někým jiným. Díkybohu k tomu nedošlo, protože vím, že bych si to totálně vyčítala a vím, že kdyby někdo podvedl mě, tak bych mu to neodpustila.

2 Peťka :) Peťka :) | Web | 13. listopadu 2010 v 10:02 | Reagovat

tenhle tvůj cyklus mě moc baví. máš u toho zajímavé myšlenky.
chtíč má podle mě mnoho podob, ne jenom tu ohledně sexu, i když ta je asi nejrozšířenější
ono je nevěra a nevěra, ale ani jednu bych asi neodpustila. já sama jsem věrnej člověk a nemohla bych se podívat sama na sebe, kdybych podvedla někoho, koho miluju

3 Andreica Andreica | 2. prosince 2010 v 23:46 | Reagovat

Před půl rokem se zdálo, že mě přítel podvádí, obvinila jsem ho z toho, zapíral a zapíral. Pak se mnou rozešel, prý neustál, že mu nevěřím. Ale kdo by mu věřil po tom, co jí napsal, že je nejkrásnější a nejúžasnejší? Nejhorší na tom všem asi je, že s ni začal asi za měsíc chodit. Nevím, zda tedy s ní měl něco, zatímco byl se mnou, nebo ho k ní dohnala má žárlivost. Nenáviděla jsem ho, proklínala a zároveň milovala. Říkala si, že kdyby se chtěl vrátit, tak mu rozhodně neodpustím, protože přesně "udělal to jednou, udělá to znova". Jenže teď?? Teď bych mu to odpustila a ty další věci, které jsme si v zápalu vzteku řekli. Časem totiž to ošlivé, co jste si udělali, jde do postraní, protože ho vytlačí ty krásné chvíle, které jste spolu zažili.

4 Shara Shara | E-mail | Web | 17. prosince 2010 v 19:30 | Reagovat

Na všechny ty tři otázky můžu odpovědět ano. Ale není to tak lehké, brát to takhle racionálně. Srdci se prostě někdy poručit nedá. Možná jednou sama pochopíš.
Ale je to moc pěkný článek :)

5 AmandaSims AmandaSims | Web | 18. ledna 2011 v 21:39 | Reagovat

Ano, ano a ano, kdyžb to takhle shrnu tak,ach jo'.A co ty? :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama