Lov

7. února 2008 v 12:46 | Zlatka |  Infinity path
Další pokračování mé povídky, omlouvám se že mi to tak trvalo, ale znáte mě :)
Dofám že se bude líbit a těším se na komenty! :*

Když jsem byla na svém prvním lovu, byla jsem docela vystrašená. Lidské tváře mé rodiny zmizely, těžko říct jestli pak byli zvířecí nebo jiné, ale nebyli lidské. Nejvíc mě to asi udivilo u Esme. Pod tou milou a překrásnou "maskou" se skrývala nelidská tvář. Tehdy jsem si uvědomila, co jsem teď vlastně zač, ale za Edwardovu lásku to stojí.
Slíbila jsem Charliemu, že ho dnes navštívím, ale nejdřív se musím najíst. Proto dnes dopoledne jdeme s Alicí na lov. "Na co myslíš?" zeptal se Edward. "S Alicí jdeme dnes na lov a pak jsem Charliemu slíbila, že se stavím." Edward jen přikývnul. Tohle byli noci, kdy jsem strávila s Edwardem na rozložené pohovce. Bylo mi s ním krásně. Koukali jsme se z okna ven, na třpytící se řeku Sol Duc. Nepotřebovali jsme ani tak mluvit. Hlavní roli zde hráli dotyky. Edward rád kreslil prsty po mojí dlani a mě to uklidňovalo. Nepřála jsem si nic jiného než být s ním. Hodiny ubíhaly. Byl čas vyrazit na lov.
Neoblékala jsem se nějak zvlášť, na konci lovu bude stejně všechno oblečení zničené. Vzala jsem si mikinu, tepláky a tenisky. Nic víc jsem nepotřebovala. "Dávej na sebe pozor, víš, že i zvířata nás můžou nemile překvapit." upozorňoval mě Edward.
"Ano, vím, ale to by byli jen zvláštní výjimky." usoudila jsem.
"Miluji tě." zašeptal a pak mě objal. Vyrazily jsme.
Alice se pohybovala pár kilometrů ode mě. Měly jsme dost volného prostoru, každá pro sebe. Nehrozilo, že bychom se střetly. Tichounce, ale rychle jsem se pohybovala po lese. U potůčku jsem zahlédla jelena. No fajn, může to být to poslední, co dneska ulovím, takže proč ne? S obrovskou rychlostí jsem se na něho vrhla a zlomila mu vas. Nerada je trápím. Proto se pokouším o to, aby to pro ně bylo co nejrychlejší. Začala jsem pomalu sát horkou krev.
Už dva týdny jsem nejedla, takže i když to byl obyčejný jelen, dal mi to, co jsem potřebovala.
Dneska se na mně usmálo štěstí při lovu, později jsem dokonce vystopovala i mého oblíbeného medvěda. Domů jsem se vrátila docela spokojená. Za necelé dvě hodiny jsem si toho užila docela dost a Charliemu jsem měla jít až kolem čtvrté.
"Jaký byl lov?" zeptal se Edward.
"Krátký, ale výtečný."
"Méďa?"
"Ano, jeden veliký méďa a jeden jelen, ale taky nebyl špatný a byl docela mohutný."
Edward se pousmál nad mojí spokojeností. "Půjdu se osprchovat a pak bychom mohli něco podniknout, co říkáš?" navrhla jsem.
"Skvělí nápad!" souhlasil. Políbili jsme se a já pak odešla do koupelny. Koupelná byla prostorná, skvěle vybavená, vydlážděná béžovými kachli. Servala jsem ze sebe špinavé a zničené oblečení od boje s medvědem a vlezla do sprchy. Nechala jsem horký proud vody stékat po celém těle. Bylo to příjemné, pocítit teplo. Když jsem se osprchovala, vytáhla jsem si ze skřínky čistě bílý župan. Měla jsem ho ráda, byl měkoučký. Darovala mi ho jednou Esme. Přešla jsem k umývadlu, musela jsem si vyčistit zuby, v ústech jsem ještě pociťovala pachuť krve a ta by mě mohla rozptylovat, až budu u Charlieho. Ještě jsem si vyfénovala vlasy a pak se šla převlíct. Když jsem byla člověk, nejradši jsem měla džiny, tričko a mikinu.
Teď mám nejradši volné bíle šatičky. Vlasy jsem opět nechala volně vlát, tak jak to Edward má nejraději. Bylo to fajn, protože jsme měli jarní prázdniny a byl to poslední rok na škole ve Forks. Příští rok nás čekala vysoká. Vyšla jsem na dvůr, kde na mě už čekal Edward s připraveným Volvem. "Je krásně." usoudil Edward a měl pravdu, slunce svítilo jako málo kdy. "Ano, je moc krásně." věděla jsem, kam tím míří. Když bylo hezky jako například dnes, jezdívali jsme na naši louku.
Byli jsme tam ani ne za půl hodiny, ale kdybychom šli pěšky, byli bychom tam možná i rychleji. Ale na tom teď nezaleží, teď zaleží jen na mně a Edwardovi. Lehli jsme si do trávy a pozorovali oblaka. Rádi jsme v nich hledali různé tvary. Jaro se letos probouzelo o něco dříve než obvykle, ptáci zpívali a sem tam dokonce proletěl už i nějaký ten motýl. Bylo to všechno překrásné a s Edwardem to bylo ještě krásnější.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 7. února 2008 v 13:30 | Reagovat

Krása!!!Jůů!!!Rychle pokráčko!!!!Šup šup!Už se těším!!!!!!!!

2 Nattalliaa Nattalliaa | E-mail | Web | 7. února 2008 v 13:33 | Reagovat

Úžasné!! Opravdu... představa Belly jak loví, se mi líbí XD

3 Andreica Andreica | Web | 7. února 2008 v 15:47 | Reagovat

Je to krásné. Jsem zvědavá na rozhovor s Charliem. Docela by mě zajímalo, jestli mu o sobě řekne někdy pravdu;)

4 Michelle_Sun ♥ SB ♥ Michelle_Sun ♥ SB ♥ | Web | 7. února 2008 v 19:49 | Reagovat

práve som jedným dychom prečítala všetky časti tvojej poviedky.... a je to SUPER!!!!!

len predstava, že by bella tak rýchlo zabudla na jacoba (a jacob na bellu) sa mi zdá trošku nereálna.... i keď je bella upír....... :)

ale aj tak je to super... teším sa na ďalšiu časť...................... x)

5 Michelle_Sun ♥ SB ♥ Michelle_Sun ♥ SB ♥ | Web | 7. února 2008 v 20:33 | Reagovat

hmm.... to teda hej... vlkolaci a upíry sa nemôžu ani cítiť...... :) a to doslova.... x) ale aj tak mi tam to jacobovo otravovanie, ktoré je v eclipse tak trošku chýba... :) a divím sa sama sebe, že to sem píšem, pretože jacoba nemám veľmi v láske... :D

mno ale... toto je tvoj pohľad takže... nemám čo dodať... aj napriek tomu je SUPER!!! :D

6 Ella016 Ella016 | Web | 7. února 2008 v 20:38 | Reagovat

je to krása, píšeš nádherně=) a ta ruka je už v pohodě?

7 Kolda=) Kolda=) | E-mail | Web | 11. dubna 2008 v 17:45 | Reagovat

kráásnýý!! moc =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama