Victoria - 2. část

25. ledna 2008 v 21:35 | Zlatka |  Infinity path
Po dleší době, opět pokráčko mé povídky. Doufám že se bude líbit a těším se na vaše komentáře. :)

- druhá část

Mojí rukou projela hrozná bolest. Vyděšeně pohlédla jsem na Victorii a pak na svou ruku.Na ruce mi chybělo kus masa a měla jsem ji asi určitě zlomenou. V blesku jsem si všimla, jak někdo sem běží, pak už jsem stála na nohou, protože ty běžící postavy byla Alice, Esme a Aro. Aro a Alice se prali s Victorií, zatím co já jsem si prohlížela stále v šoku mojí ruku. Nechápu, jak ji mi mohla zlomit! Je fakt, že se mi do ruky zakousla a teď mi kousek chybí, ale nechápu, jak se jí podařilo mi zlomit ruku. Edward by vyšel bez jakékoli známky zápasu. Edward. Zabije mě, až zjistí, že jsem se prala s Victorií. "Bello, jsi v pořádku?" zeptala se mě Esme. "Já ano, ale moje ruka ne.""Ukaž, musím ti to obvázat a potřebuju něco tvrdého." Esme vytáhla z kabelky jeden z časopisů, poskládala ho a pak s kusem látky urvané s její košile, mi obvázala ruku.
"K místnímu doktorovi nemůžeme jít, musíš to vydržet až do Seattlu."
"Dobře já to zvládnu. Už to ani nebolí" koneckonců jsem přece upír ne?
"Pojď rychle pryč!" řekla a pak jsme obě běželi do vedlejší chodby. Z haly se ozýval rámus výkřiky. "Esme, kde jsou všichni lidé?" Esme trochu cukla a pak zašeptala "Jsou mrtví."
"Zabila je ona?"Esme přikývla.
Do chodby vběhla Alice. "Musíme jít!"
"Cože? Ale Aro ji sám nezvládne!"
"Ani nemusí, Victoria je mrtvá."
Trochu mě děsila představa toho, že právě teď Aro s Alicí, hned vedle v hale zabili upíra.
"Mrtvá?"
"No vlastně ještě ne tak docela."
"Tak co je s ní?"
"Aro ji nemůže zabít! Je jen omráčená, musí ji rozsoudit všichni společně!" řekla Alice naštvaně.
"Bello, jedno mi musíš vysvětlit!" řekla Alice, když jsme běžely pryč.
"Co?"
"Jak se ti podařilo jí vypíchnout oko?"
"Oko?!" zeptala jsem se zděšeně.
"Holky tohle teď necháme na jindy." řekla Esme a ukázala směrem k právě přistávajícímu letadlu. V letadle si nás lidé divně prohlíželi, a není divu. Alice byla místy politá krví, Esme chyběl kus halenky a já jsem měla na zlomené ruce časopis a kus látky. Taková normální rodinka."Budete si přát něco k pití?" zeptala se nás usměvavá letuška.
"Ne, děkujeme." řekla Esme a letuška odešla.
"Co ruka?" zeptala se Alice.
"Nic." řekla jsem popravdě.
"Bolí?"
"Vůbec ne."
"To je dobře, protože až se to dozví Edward, tak nás zabije." řekla klidně.
Následoval dvanácti hodinový let.
Zbývalo jen pár minut do přistání a já přemýšlela nad vším, co se v Itálii přihodilo.
Od začátku až do konce. Pak jsem si vzpomněla na tu letušku. Letuška! Sakra! Zůstala tam sama, pokousaná od upíra. "Alice, když jsou tam všichni mrtví, jak to Aro zamaskuje?"
"Neboj je spojený s vládou, nebo teda myslím. Nejdřív bude muset prohledat těla, ti co budou ještě žít, ale budou pokousaní, možná boudou upíry. O tom rozhodnou Volturiovi, né my."
Přikývla jsem a dál se už neptala. Doufám, že ta letuška bude v pořádku.
"Cestující se vrátí na svá místa, přistáváme." ozvalo se.
Na letišti s Seattlu bylo naštěstí narváno, příjemná změna. Šla jsem s Alicí čekat na naše kufry a Esme šla volat Carsliemu. Stály jsme u pásu s cizími kufry a čekaly na ty naše, když v tom mě někdo objal kolem pasu. "Edwarde?" zeptala jsem se.
"Bello." zašeptal mi do ucha a já se k němu otočila. Byl to pro mě veliký šok, přede mnou stál krásný řecký bůh, s medovýma očima a bronzovými vlasy. Edward, byl to můj Edward. Pro mě čím dál božštější Edward Cullen. Můj manžel. Skočila jsem mu do náruče a pak jsme se dlouze políbili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nattalliaa Nattalliaa | E-mail | Web | 25. ledna 2008 v 21:54 | Reagovat

Úžasné!! Moc se ti povedlo!! Těším se na další...

2 Andreica Andreica | Web | 25. ledna 2008 v 22:56 | Reagovat

Skvělé, rychle s pokráčko;)

3 Bella Bella | Web | 4. února 2008 v 22:04 | Reagovat

Krása!!!! :-D

4 Ella016 Ella016 | Web | 7. února 2008 v 20:33 | Reagovat

nádhera=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama