Arova nabídka

15. ledna 2008 v 13:55 | Zlatka |  Infinity path
Po delší době, delší povídka :)

Dostavily jsme se k Arovi. Posadili jsme se všichni ke stolu. Naproti mě seděla Jane a nenávistně mě pozorovala, Alice vedle mě zavrčela. "Dobrý večer," všichni jsme přikývli.
"Povolal jsem vás všechny, protože bych rád Belle učinil nabídku." všichni se na mě podívali.
"Bello, zjistila jste už, jaké máte schopnosti?" zeptal se mě nejdřív.
"Ne, je možné že žádné schopnosti nemám." řekla jsem prostě.
"To by byla škoda, ale i tak myslím že na ně časem přijdete." odmlčel se.
"Teď k té nabídce, chtěl jsem vám nabídnout, no jak bych to řekl? Členství."
"Členství?"
"Myslím tím, že byste byla jednou z nás."
"Ale já jsem upírka."
"Ano jste upírka, ale chtěl jsem vám nabídnout, jestli byste se k nám nechtěla přidat." vysvětlil Aro a Jane se zamračila.
"Je mi líto Aro, nepřidám se k vám. Nestala jsem se upírkou proto, abych žila v Itálii s vámi. Stala jsem se jí proto, abych žila po boku Edwarda."
"Dobře, škoda hodila byste se nám."
Dál už probírali věci jako je problém s Viktorií, jak proběhlo sepsání smlouvy a další věci.
Šly jsme do pokojů asi v jednu ráno. Alice se upravovala, Esme si četla knížku a já jsem se šla projít ven. Na náměstí svítily pouliční lampy. Bylo tu pusto, sem tam jsem zahlédla zatoulanou kočku nebo psa. Náměstí zdobila obrovská fontána. V její vodě se odráželi od měsíčního svitu mince. Sedla jsem si na okraj fontány a poslouchala, jak šumí. Je to dva dny co jsem neviděla Edwarda. Dva dny co jsem naprosto prázdná. Je to jako žít, ale nedýchat.
Samozdřejmně, u mě je to doopravdy možné, ale představte si, kdybych byla člověk. Žít a nedýchat. Naprostý pocit prázdnoty. Nejradši bych za ním ihned odjela do Forks, ale nemůžu.
Pro naše vlastní dobro. Seděla jsem u fontány ještě asi tak půl hodinu, pak jsem se vrátila do pokoje. Alice zrovna s někým telefonovala. Pak zaklapla mobil a řekla: "Volal Emmett, Victoria je zraněná, brzy ji najdou a zabijou. Hned jak bude po všem, Edward pro nás s Jasperem přijedou." Bylo vidět, že si pořádně oddechla a není divu.
V pravé poledne jsem šla opět do knihovny. Nešla jsem číst, šla jsem za Kate.
"Ahoj." pozdravila jsem ji.
"Ahoj. Potřebuješ něco?" zeptala se.
"Ne, jen že se hrozně nudím a tak bych si s někým chtěla popovídat."
"Dobře, chvilku počkej, musím schovat pár knih."
"Ukaž, pomůžu ti." nabídla jsem se.
Podala mi asi pět velkých tlustých knih. Asi by měly být těžké, ale to se těžko rozpozná, když jste upír. "Tak o čem by sis chtěla povídat?"
"To je jedno, ale zajímalo by mě, proč chceš být jednou z nich."
"To je na delší povídání, ale vlastně jsi tu, abys zabila čas, že?" pousmála se.
Přikývla a pak jsme si šly sednout k jednomu ze stolků.
"Tak tedy, nikoho nemám, vyrůstala jsem v sirotčinci. Moji rodiče se zabili při autonehodě.
Nikoho nemám, teda kromě nich. Ale chtěla bych mít opravdové přátele, vím, že se na mě dívají jen jako na potravu. Ale co mi zbývá? Buď ze mě udělají upírku a budu jednou z nich a nebo mě zabijí." smutně se pousmála.
"Tak proč chceš být jednou z nich?"
"Tady nejde o to, co chci já, ale co chtějí oni. Když mě zabijí, bude mi to jedno, nic neztratím já ani nikdo jiný. Když se stanu jednou z nich, budu alespoň něco znamenat. A budu mít větší možnosti než teď."
"Aha."
"A proč ses stala upírkou ty?" zeptala se najednou.
"Neměla jsem na vybranou, ale stejně jsem se jí chtěla stát. Moje matka se znovu vdala a její nový manžel hodně cestuje a já bych je akorát zdržovala a tak jsem se přistěhovala k mému otci Charliemu do Forks kde jsem potkala Edwarda. Chodili jsme spolu, ale jednou, na mé oslavě se stala nehoda a Edward nechtěl riskovat, aby se to opakovalo a tak odešel i se svojí rodinou. Pak mě Alice viděla ve svém vidění skočit z útesu. Jela za mnou, aby mi v tom zabránila. Pak Edward volal k nám domů pod tím, že je to doktor Carslie Cullen, telefon jsem ale nezvala já ale můj kamarád. Edward se ptal kde je Charlie a Jackob řekl, že na pohřbu. Edward si tedy myslel, že na mém pohřbu a tak jel do Itálie rozhodnutý ukončit svůj život. Já a Alice jsme jely tady do Volterry Edwardovi zabránit v sebevraždě. Jenže se to zkomplikovalo. Edward chtěl vyjít na slunce přede všemi obyvateli. A taky se mu to málem podařilo. Museli jsme jít za Arem, Aro usoudil, že jsem pro ně moc nebezpečná, musí mě udělat upírkou, když by ale Edward odmítnul, Aro by mě jí udělal sám, nebo by mě zabil.
Zpátky ve Forks mě požádal Edward o ruku, ale já jsem odmítla, byla jsem ještě moc mladá, ale nakonec jsem přijmula a o svatební noci jsem se stala upírkou." usmála jsem se při té vzpomínce, i když následující tři dny byli hrozné, stojí mi to za to.
"Páni! Musíš Edwarda opravdu milovat, když si se kvůli němu stala upírkou."
"Ano, miluju ho z celého svého srdce. A ty jsi taky zamilovaná?" zeptala jsem se.
"Ne, ale byla jsem jednou zamilovaná, bylo to před dvěma roky v létě, když sem začali jezdit rodiny na prázdniny. Jmenoval se Kevin, byl z Anglie. Chodili jsme spolu dva týdny, pak odjel zpátky do Anglie. Ještě nějakou dobu jsme si psali, ale vztah na dálku je na nic."
"Aha a tady v Itálii sis nikoho nenašla?"
"Jo měla jsem pár kluků, ale šlo jim jen o… No ty víš co."
"Jo vím."
"Ráda bych si tady s tebou povídala, ale teď mám přestávku a slíbila jsem sousedce, že jí pohlídám děti."
"Jo, jasně. Tak se měj."
"Jo, ty taky." vstala a odešla.
Vstala jsem taky a šla k počítači, musím se podívat do mojí schránky.
E-mail od Renée, tentokrát jen jeden,
Ahoj Bello,
to se teda máš, že si jen tak jezdíte do Itálie na výlety. Doufám, že mi tě Cullenovi moc nerozmazlí :) Tvoje dárečky sou opravdu krásné a taky byli určitě hodně drahé, neměla bys na mě tak utrácet. Ale děkuji. Měj se hezky a zase se brzy ozvy.
Máma
Tak to bychom měly. Odhlásila jsem se z e-mailu a chtěla odejít na pokoj. Cestou jsem, ale potkala Jane. "Dobrý den Bello."
"Dobrý den Jane." odpověděla jsem.
"Tak jak se vám tu líbí?"
"Máte to tady opravdu hezké."
"Jsem ráda, že se vám tu líbí. Už víte, kdy se budete moct vrátit zpět do Forks?"
"Ne, ještě nevím, ale doufám, že co nejrychleji."
Do haly přišel i Aro.
"Dobrý den dámy."
Obě jsme přikývly.
"Všechno je v pořádku?"
"Ano." řekla jsem.
Najednou jsem, ale měla divný pocit. Takové brnění. Jakoby se někdo snažil mi nabourat do myšlení. Tenhle pocit jsem ještě nikdy neměla. Snažila jsem se bránit. Nechápu, proč se k nám nechce přidat. S její výtečností by se nám hodila. Cullena musí opravdu milovat.
Najednou to brnění ustalo. Co to sakra má znamenat?!
"Bello, jste v pořádku?"
"Asi ano, radši půjdu na pokoj."
"Ano."
Vběhla jsem do pokoje celá zděšená. "Děje se něco?" zeptala se Alice.
"Já nevím. Byla jsem v jedné hale s Jane a Arem a najednou jsem měla takový divný pocit a pak jsem slyšela hlas."
"Hlas?" zeptala se.
"Ano hlas, říkal, že nechápe, proč se k nim nechci přidat."
"To je divné. Bylo to poprvé, co se ti tohle stalo?"
"Ano."
"Takže ještě jednou od začátku prosím." řekla Alice.
"Šla jsem z knihovny na pokoj a cestou jsem potkala Jane, povídali jsme si a pak přišel i Aro, a začala jsem mít takový divný pocit. Takové brnění. Chtěla jsem to zahnat, ale pak jsem uslyšela ten hlas a nakonec to brnění přestalo a hlas jsem už neslyšela."
Alice jen mlčela.
"Nejsem blázen!" bránila jsem se.
"Já netvrdím, že jo."
"Tak co si o tom tedy myslíš?"
"Já nevím. Ale na něco přijdeme."
"Dobře."
"Hlavně se uklidni, zase bude všechno v pořádku!"
"Jo."
"Jo! A mám docela dobrou zprávu."
"Edward volal?"
"Ne," zamračila se. "Ale celý zbytek týdne bude škaredě, takže můžeme prozkoumat město, aniž bychom se dostaly do problémů."
"Aha."
"Ale no tak Bello, Edward bude v pořádku! Ale než se to vyřeší, musíme tě nějak zabavit, proto si zítra zajdeme někam na výlet."
"Dobře." U Alice výlet znamená nakupování, ale přece jí nezkazím radost. Bojí se o Jaspera stejně jako já o Edwarda. Alici začal zvonit mobil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 15. ledna 2008 v 14:58 | Reagovat

Skvělý!!!Rychle pokráčko!!! :-D Zajímalo by mě co to bude za schopnost...že by čtení myšlenek? :-O ... :-)

2 Andreica Andreica | Web | 15. ledna 2008 v 17:58 | Reagovat

Teda, vypadá to na čtení myšlenek..........zajímalo by mě, kdo bude Alici volat

3 Nattalliaa Nattalliaa | E-mail | Web | 16. ledna 2008 v 13:00 | Reagovat

Skvělá kapitola! Moc se ti povedla!!

4 Kolda=) Kolda=) | E-mail | Web | 10. dubna 2008 v 22:29 | Reagovat

náádhernýý!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama