Ples

10. prosince 2007 v 20:50 | Zlatka |  Infinity path
Tak je tu další pokráčko mé povídky o Edwardovi a Belle, ale tentokrát se mi moc nelíbí....čekala jsem od sebe trochu víc, doufám že ostatní pokráčka se mi vydaří víc. Tak jsem opět zvědavá na kritiku :) Na a jinak sorry za chyby xD jsem upo mimo ale to asi pořád

Když Volvo zastavilo před školou, Edward svižně vylezl z auta a přidržel mi dvířka.
"Díky." Usmála jsem se na Edwarda a ten mi ho s radostí oplatil.
Chytl mně kolem boku a šly jsme do tělocvičny.
Před vchodem se Edward zastavil.
"Zvládneš to?"
"Ano." Usmála jsem se nejistě.
"Kdybys to nezvládala, stačí říct, odjedeme domů." Ujišťoval mně Edward stále.
"Já vím."
Vešly jsme do tělocvičny. Okamžitě jsem pocítila pach krve, ale prozatím jsem to vydržela.
Šly jsme za Alicí a Jasperem, Rosalií a Emmettem.
"Ahoj!" Pozdravila jsem všechny.
"Ahoj Bello." Odpověděli jednohlasně jako sbor.
Mezitím co se bavili tlumeným hlasem, já jsem se porozhlídla, kdo tady všechno je.
Viděla jsem skoro všechny známé tváře, se kterými jsem se už nepřátelila jako kdysi.
Viděla jsem Erika, Mika, Jessicu, Lauren, Angelu která jediná ze všech těch tváří mně pozdravila zamáváním. Pak jsem ale strnula, protože jsem ucítila pach vlkodlaka. Uviděla jsem Jackoba. Nebyl sám, byl s tou novou holkou. Byla jsem ráda, že si našel holku, ale v životě mně nenapadlo, že si vybere zrovna ji! Náhle mně povalil příval vzteku. To je snad fór! Ona a Jake! Najednou jsem si však něco uvědomila. Je tady s Jackobem, ale líbí se ji Edward, možná že není tak nevinná jak vypadá. Možná že je obeznámena s tím, že Edward a jeho rodina, já jsme upíři a ona je vlkodlak! Ne! To by mi nikdy Jackob neudělal! To není možné… nebo snad ano? Nechtěla jsem už na to ani pomyslet. "Bello?" Otázal se mně starostlivě Edward
"Ano?" Rychle jsem se otočila.
"Jsi v pořádku?"
"Ano." Pousmála jsem se.
Edward mně musel nějakou dobu sledovat, protože hned věděl co se děje.
Nebo ho možná vycítil. Když jsem se podívala a ujistila jsem se, že se Edward dívá na Jackoba., čekalo mně nepříjemné překvapení. Jackob hleděl upřeně směrem k nám, a zuřivě mně sledoval. Věděl, že už nesleduje tu Bellu co kdysi. A co se týče smlouvy, bylo dohodnuto, že jsem jediná výjimka, když se totiž dozvěděli o tom, že když mně Cullenovi neudělají upírkou, Volturiovi mně zabijí. Smrt Belly tedy byla nevyhnutelná. Moje smrt.
Vlkodlaci tedy nebyli problém, problém byl Jackob a ta nová, a samozdřejmně Victoria.
Ozvala se hudba a začalo se tančit. Příval hbitě roztlučených srdcí mi přitížil. Musela jsem na vzduch. Edward šel samozdřejmně se mnou. "Bello chceš jít domů?"
"Ne. Potřebuju se jen nadýchat čerstvého vzduchu."
Sedly jsme si na lavičku a pozorovaly jsme měsíc. Byl v úplňku. Ve filmech by si tuto noc vlkodlaci nenechali ujít. Ale filmy jsou filmy, my jsme skuteční. A na tuhle otázku jsem se opravdu musela zeptat.
"Edwarde, všiml sis že Jackob byl s tou novou?" Zeptala jsem se opatrně.
"Ne, víš, že oči mám jen pro tebe." Odpověděl Edward věrně.
"Ano, já vím," Usmála jsem se. "ale nepřipadá ti divné, že dává jasně najevo, že chce tebe a je na plese s Jackobem?"
"Myslíš jako že by patřila k nim?"
"Ano."
"To je a zároveň není vyloučeno." Přemítal Edward nahlas.
"Proč?"
"Vlkodlak to být nemůže být, kdykoliv se s mnou pokoušela mluvit, cítil jsem jen člověka. Ale mohla by být agent zevnitř."
Tak tohle bylo opravdu jako z nějakého filmu.
"No ale to neřeš, užij si večera dokaď můžeš." Pousmál se Edward a já mu úsměv oplatila.
Jemně jsem ho políbila a on mně objal.
"Půjdeme?"Zeptala jsem se.
"Domů?"
"Na ples." Odpověděla jsem.
"Dobře."
Zvedli jsme se a šli
Opět přišel nával pachu krve. Ale já věděla, že to zvládnu, společně to zvládneme.
"Edwarde! Počkej, zapomněla jsem si na lavičce kabelku."
"Dobře jdu s tebou."
"Ne to nemusíš."
"Jdu s tebou." Usmál se Edward.
"Dobře, v tomhle ti odporovat nemůžu" Pousmála jsem se.
Šly jsme pomalu k lavičce, když jsem uklouzla.
"Au."
Edward mně sice zachytil, ale stihla jsem si zvrtnout kotník.
"Pane bože Bello! Jseš v pořádku??!" Ptal se Edward ustaraně jako by to byla zlomená noha a ne vyvrtnutý kotník.
"Ano, au." Usmála jsem se na Edwarda i přes to že kotník bolel.
"Promiň." Řekl Edward lítostně.
"Vždyť za to nemůžeš." Řekla jsem klidně, když mi pomáhal vstát z mokré trávy.
"Moc mě to mrzí."
"Edwarde, to já jsem uklouzla, aniž by mně někdo podkopl." Odporovala.
Edward se na mně zase lítostně podíval a pak na můj kotník.
"No co, akorát nebudu moct tančit." Řekla jsem, popravdě, byla jsem ráda, že nemusím tančit. Já moc tančit nemusím. Tančila jsem jen na stužkovací slavnosti a na mojí svatbě.
Ne že by nebylo příležitostí, ale byla jsem známá díky svojí neohrabanosti.
"Myslím, že by bylo lepší vzít tě domů."
"Dobře."
Dobelhali jsme se k autu a jeli domů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám moje povídka?

ano, je skvělá 89.3% (67)
ano :) 5.3% (4)
no ujde 4% (3)
ne 1.3% (1)

Komentáře

1 Andreica Andreica | Web | 16. prosince 2007 v 15:32 | Reagovat

JE to pěkné, už se těším na pokráčko;)

2 Michelle_Sun ♥ SB ♥ Michelle_Sun ♥ SB ♥ | Web | 7. února 2008 v 18:44 | Reagovat

hmm... ako si môže upír vyvrtnúť členok??????? ale ináč je to super......... :p

3 Ella016 Ella016 | Web | 7. února 2008 v 20:09 | Reagovat

supéééééérXDDD Bella je stejně neohrabaná jako když byla člověk, máme něco společného=) taky sem nemehlo=)

4 Lenka - SB Lenka - SB | Web | 8. dubna 2009 v 15:45 | Reagovat

neohrabaná i jako upír.. pěkný..xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama